Rubriky
O ledvinách

Jak zvládat pitný režim při dialýze

Jedna z věcí, která mě při dialýze opravdu zaskočila. Omezení tekutin. Další oblíbená mantra všech lifestylových článků a univerzální zdravotní rada. Hlavně dostatek tekutin! Alespoň 2 litry denně. Haha. Ne tak na dialýze. Tím jak ledviny už téměř nefungují, nedokáží tělo zbavit vody a to je nebezpečné zejména kvůli vzniku otoků, nejen na nohách, ale i na plicích a srdci. Pokud jste zvyklí pít dostatečně jako já, velmi záhy přijde rozčarování. Je na čase přivítat žízeň.

Přiznám se, že v prvních pár týdnech dialýzy jsem pití neřešila. Protože jsem měla žaludek na vodě, horký čaj byl kolikrát za celý den jediné „teplé jídlo“. Pocitově jsem snížila množství vypitých tekutin tím, že jsem 400ml hrnek vyměnila za 250ml, ale pořád dost volně, hrnek sem, hrnek tam, 2,5 litru padne za den jak nic. Záhy však přišla pravidelná činnost všech „pokročilejších“ ledvinářů. Bilance tekutin. Tedy kolik tekutin přijmete a kolik vydáte. A tady začíná teprve legrace. Vybavená nádobkou s odměrnou stupnicí jsem jednu krásnou neděli strávila zaychtáváním oné kouzelné tekutiny a následným počítáním. Abych to osvětlila, maximální množství přijímaných tekutin při dialýze je objem moči vydané za 24 hod plus 0,5 litru. Vyšlo to pěkně na 2 litry, což znamenalo vypít cca 1,7 l a zbytek byla rezerva na ovoce a zeleninu, případně polévku. To bylo pro mě ještě akceptovatelné.

S postupujícím časem jsem však musela pití omezit víc, nejprve na 1700 ml a v posledních měsících 1400 ml. Zajela jsem si na to systém. Ráno jsem si nalila 250 ml čaje a vypila jsem půlku hrnku. Do práce nebo na dialýzu jsem si do termosky nachystala 400 ml čaje, se kterým jsem vydržela do oběda (konkrétně až do zapití oběda). Po příchodu z práce, nebo odpoledne po dialýze jsem dopila ranní čaj. Potom jsem už jen pila vodu a odměřovala jsem ji po 250 ml – půl hrnku odpoledne, půl hrnku na zapití večeře a léků. Hrnek večer a poslední hrnek před spaním „za odměnu“. Byla jsem zvyklá si přistavit pití i k posteli a i to jsem musela odbourat. Nakonec jsem si zvykla, že poslední lok byl asi hodinu před spaním a pak už nic.

Jako jedinou výhodu omezeného pití jsem viděla v tom, že jsem nemusela tak často na záchod. Což se mi hodilo nejvíce na výletech a při cestování. Přesto jsem však každý den bojovala s žízní. Věděla jsem, že jakékoliv porušení mi moje tělo vrátí a na příští dialýze budu trpět. Níže popisuju několik doporučení a svoje vlastní tipy, jak si pocit žízně ulehčit.

Odměřovat, to je základ

Vzala jsem doma každý hrnek a skleničku a přesně jsem odměřila jejich objem. Časem jsem používala jen jednu velikost, aby se mi to dobře počítalo a udržovala jsem stejný systém pití po celý den. Někdo je zvyklý si hned ráno odměřit svoji denní dávku (přelije např. do PET lahve, nebo džbánku či konvice) a tu má pak neustále na očích, aby viděl, kolik vypil.

Menší hrnky a skleničky

Vyměnila jsem velké hrnky za malé. Jako motivaci jsem si koupila pěkné nové hrnečky.

Teplé nápoje

Miluju horký čaj, cítím se po něm více zasycená a příjemně prohřátá. Zjistila jsem taky, že mívám menší pocit žízně. Proto jsem si ráno čaj nalila do termohrnku a vydržel mně do práce horký a během dopoledne byl stále vlažný.

Studené nápoje

S nástupem teplých dnů jsem naopak ocenila studené až ledové nápoje. Opět přišel na řadu termohrnek a do něj ledová voda.

Led

Pocucávání ledu mi pomáhalo hlavně v teplých letních dnech. Také jsem si do ledu zamrazila maliny a mango a nápoje pak vypadaly lákavěji.

Žvýkačky, bonbony, citron

Žvýkáním a cucáním se uvolňují sliny, což odláká pozornost od žízně. Zkoušela jsem pouze žvýkačky, a to hlavně mentolové, ty jsou lepší než ovocné. Na cucání bonbonů moc nejsem, takže zda to funguje, či ne, nevím. Také jsem četla, že se má cucat plátek citronu. Citron jsem si spíše kapala do čaje nebo vody.

Síla vůle

Permanentní pocit žízně je mučivý. Někdy jsem se musela vyloženě přemáhat. Myslela jsem na pití pořád a představovala jsem si obrovskou sklenici domácí malinové limonády. Vždy jsem si ale řekla, že mi to za to nestojí a pamatovala jsem na neomylnou váhu na dialýze. Každý prohřešek hned ukázala a nic neodpustila.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.