Jak jsem psala v jednom z předchozích článků, dodržování dietního režimu je jedním z nejdůležitějších léčebných prostředků, které pomáhají udržet stabilní funkci ledvin. Při nasazení diety často vymizí část nepříjemných zažívacích potíží, které pacient zažívá před zjištěním diagnózy.
Tento článek určitě neslouží jako univerzální návod na stravování pacienta s chronickou ledvinovou nedostatečností. VŽDY je nutné jídelníček konzultovat s lékařem nebo nutričním terapeutem. Uvádím zde základní zásady a především SVOJE zkušenosti s tímto typem stravy.
Obecné zásady stravování s chronickou ledvinovou nedostatečností
Základním pravidlem pro ledvinové chroniky je omezit bílkoviny (obligátní poučka 0,6 – 0,8 g/kg/den). Do jaké míry je nutné je omezit určuje lékař dle stupně závažnosti stavu a také s ohledem na ostatní choroby a aktuální stav pacienta. Protože jsou bílkoviny základním stavebním kamenem lidského těla, nelze je omezit drasticky, přestože se dříve k tato dieta doporučovala. Bílkoviny jsou důležité pro růst, hojení ran, zastavení krvácení a napomáhají v boji s infekcí a jsou transportním mediem. Jsou to vlastně polymerní látky složené z jednotlivých aminokyselin. Některé aminokyseliny je tělo schopno si vytvořit samo, některé se musí přijímat pouze potravou, tzv. esenciální aminokyseliny. Nejjednodušším pravidlem, které jsem i já dostala doporučené a dodržovala jsem jej, bylo jíst poloviční porci masa, než jsem byla zvyklá a vždy k němu jíst přílohu.
Bílkoviny, jak je tedy jíst?
V momentě, kdy jíme menší množství proteinů, je důležité dávat přednost konzumaci tzv. plnohodnotných bílkovin, tedy těch, které obsahují kompletní spektrum esenciálních aminokyselin. Jsou to bílkoviny živočišné, které tělo dokáže lépe zpracovat, takže maso, vejce a mléčné produkty. Ale pozor! I u těchto potravin je doporučené držet se několika zásad.
- maso jíme jakékoliv, v pozdější fázi preferujeme tučnější (například zvolíme kuřecí stehna namísto prsou, vepřové maso – krkovice, bůček)
- vyhýbáme se uzeninám
- jíme sladkovodní ryby, mořské méně, ale zařazujeme
- mléko nepijeme, při vaření ředíme vodou nebo smetanou, nebo preferujeme smetanu (více tuku, méně bílkovin)
- omezíme konzumaci tvrdých a tavených sýrů
- vejce – názory na vejce se rozcházejí, našla jsem doporučení na 1 vejce týdně, mně lékař doporučil naopak 1 vejce denně
V případě neplnohodnotných, tedy rostlinných bílkovin je vhodné je kombinovat (luštěniny, ořechy, mouka a výrobky z ní).
Doporučuju nainstalovat si aplikaci, která spočítá základní živiny (používala jsem kalorické tabulky) a po každém jídle zadat, co člověk sní. Během dne jsem tak měla přehled, jak jsem na tom a případně jsem mohla korigovat další jídla.
Výhodou je doma připravované jídlo, protože máte naprostou kontrolu nad tím, co obsahuje. Během vaření také lze přizpůsobit vlastní porci a neochuzovat ostatní zdravé strávníky. Příklad, v případě směsí s masem jako rizoto, připravit maso zvlášť a přílohu zvlášť a pak odebrat porci přílohy sobě, do které pak přidám navážené maso.
Chápu, že vážit si suroviny je pro někoho otravné, ale stačí pár dnů a postupně se naučíte mít porce „v oku“. Důležité je pamatovat opravdu na vše, co během dne jíme. Nejzrádnější je uzobávání, nebo oblíbené chuťovky při oslavách nebo k televizi jako jsou oříšky, sýry nebo salámy.
Jak je to s přílohami?
Když omezíme bílkoviny, můžeme si dopřát více příloh, u těstovin volíme bezvaječnou variantu. U pečiva je vhodnější konzumace bílého pečiva a pečiva bez soli a semínek na povrchu. Rýži, bulgur, kuskus,… bez omezení. U bramborových příloh pouze pozor kvůli draslíku.
Přílohy jsem v předdialyzační fázi jedla bez omezení a náležitě jsem si to užívala.
A co ovoce a zelenina?
Ovoce a zeleninu si můžeme dopřávat bez omezení. V případě, že musíme omezit draslík, je už to komplikovanější. Obecně mají vyšší obsah draslíku sušené plody – ovoce, zelenina nebo houby, takže na draslík obzvlášť pozor v případě sušených meruňek, banánů a rajčat. Vysoký obsah draslíku má i tolik oblíbené avokádo.
Draslíku se můžeme zbavit alespoň dvouhodinovým máčením zeleniny ve studené vodě (platí to i pro brambory). Před vařením pak vodu slijeme a v průběhu vaření ještě zopakujeme.
Když jsem začala omezovat maso, objevila jsem kouzlo zeleninových karbanátků. Řepové, květákové, cuketové, mrkvové a jejich kombinace. Výborná příloha je restovaná kořenová zelenina na másle, nebo brokolice a květák na másle a samozřejmě saláty na tisíc způsobů. Odmala jsem zvyklá na přísun „ovozelu“, takže vymyslet nová jídla mi nedělalo problém.
Pitný režim
Abychom ledviny nezatěžovali, je nutné si dát pozor na pitný režim. Doporučuje se konzumace 2 – 2,5 litru tekutin denně, což zahrnuje i vodu obsaženou v ovoci a zelenině a polévkách. V pozdějších stadiích nemoci tekutiny omezit více. Alkohol a káva nejsou přímo zakázány, jen je vhodné je omezit. Já jsem v té době kávu nepila, tak to pro mě nebyl problém, ale doktor říkal max. 1 šálek denně. V případě alkoholu je vždy lepší jej nepít… Ale když už tak raději víno a pivo než tvrdý alkohol. Občas jsem si dala sklenku červeného vína „na krvinky“ a časem jsem alkohol vyřadila úplně, protože mi po něm nebylo dobře.
S pitným režimem také souvisí bilance tekutin. Kvůli možnému zadržování vody v těle je důležité vědět, kolik člověk vymočí. Dřív nebo později se s tím setká každý ledvinový pacient. Doporučuju si koupit širší odměrku (stačí klasická kuchyňská) a třeba jednou měsíčně si evidovat množství vypitých tekutin a k tomu množství moči. Měří se po dobu 24 hodin, tedy je nejlepší být ten den doma v klidu.
Slovo na závěr
Dieta neznamená, že se vzdáme všech oblíbených jídel a pochutin. Je lepší si občas dopřát a trochu zhřešit, než si striktně odpírat jídla, která máme rádi. I já jsem si sem tam zašla do fastfoodu a bez výčitek jsem si poručila hamburger s hranolkami a colou. Nemělo by se však nedodržování jídelníčku stát pravidlem.
